18. června 2009 v 8:59 | Pája
|
PLAVČÍKOVA PRVNÍ VÝPRAVA NA VODU
12. - 14. 6. 2009
Kam nás další výprava zavede, to jsme nevěděl nikdo, byla to totiž vodácká výprava. V pátek 12.6.09 navečer autobusem do Solenic vyrazili Kanyatara, Pája, Komb a nováček Jirka. Tam na nás v místní čerpačce už netrpělivě čekala mohawská pramice Polka.
Bylo potřeba naši lodičku řádně umýt a vyčistit - tohoto úkolu se ujal náš nováček, a tak Jirka získal svoji přezdívku Plavčík. Jelikož Polka není už nejmladší, má v sobě dírku, tak se není čemu divit, že ji nejeden z nás nazval hanlivě "Titanic", ale jinak je na starou kocápku spolehnutí. Nafoukli jsme Červeného traktůrka, naskládali do něj všechna zavazadla, zapřáhli ho za pramici a hurá na vodu. :-)
Projeli jsme podkovou, tak se říká jedné části Vltavy mezi Orlíkem a Kamýkem, kochali se krajinou a hledali vhodné místo k utáboření. Fanda se chtěl utábořit v trempské chajdě, ale tu jsme nenašli, jelikož byla již zbořena. Utábořili jsme se na jejím místě - postavili přístřešek z plachty a nafukovací lodě, rozdělali oheň a šlo se baštit. Co? Vuřtíky a chleba. Čas už hodně pokročil, zalezli jsme do spacáků a usínali s pohledem na hvězdičky.
Ráno se nikomu nechtělo z vyhřátého pelíšku, na rozcvičku se musí a hezky na boso, v trenkách či kraťasech a tričku či bez něj. Odměnou nám byly lesní jahody. Z dáli je slyšet bučení krav, a tak bylo toto místo pojmenováno "Bučící tábořiště". Někdo balí, jiný připravuje snídaní - čaj,chléb s máslem a povidly, a oběd - mohawské neműssli. Čeká nás den na vodě. Hrajeme vodní vybíjenou - tým A: Pája a Komb na Polce a tým B: Kanyatara a Plavčík na Červeném traktůrku. Úkol je jasný - zasáhnout protivníky do těla, ti se však mohou bránit stříkáním vody, úprkem či odrážení ringo kroužku pádlem. Je to príma vyblbnutí. Po krátkém obědě a uklizení tábořiště vyrážíme zpět k čerpačce doplnit zásoby pitné vody. Než jsme se však nalodili, přišly se na nás podívat krávy s telaty - asi nás chtěli vidět hezky pěkně zblízka.
Po doplnění zásob vyrážíme dál po proudu, míjíme naše první tábořiště i "kostru dinosoura", jak Plavčík pojmenoval větve čouhající z vody. Krajina se mění - skály a lesy se střídají s chatami a chatičkami... Nové místo k utábořen jsme našli v lese u delty malého potoka. Opět vynášíme všechny věci z lodí, stavíme přístřešek a rozděláváme oheň. Čeká na nás vydatná večeře - bramborové knedlíky se zelím, smaženou cibulkou a salámem. To byla mňamka. Před spaním přišlo na řadu i zpívání u kytary.
Čas letí jak ta voda, je tu neděle. Kolem 9h se všechny "housenky" vybatolí zpod přístřešku. Opět balíme, připravujeme snídani a oběd - těstoviny s vepřovým mase na cibulce. A než se oběd dovaří, stíháme si zahrát hru přepadení karavany. Sluníčko krásně hřeje, jako celý víkend, tak ještě než vyrazíme hurá do vody - někdo se jen smočil, jiný si i zaplaval...
Cesta zpět byla nejlepším tréninkem správného a sehraného pádlování nejen pro Plavčíka. Chvílemi jedeme i ostrým tempem. Na řece nejsme sami, potkáváme motorové čluny a lodě a vlny, které po jejich přejezdu, se odrážejí od břehů, nás pěkně rozhoupou, alespoň je zábava …
Po návratu do Solenic, odnášíme Polku na připravené krakorce, balíme Červený traktůrek, naposledy přebalujeme batohy, aby se toho co nejvíc neslo na zádech... Sluníčko nám nejen na tvářích namalovalo červenohnědé zbarvení a my s pocitem pěkně stráveného víkendu v krásné přírodě odjíždíme do svých domovů.
Pája
A co čeká Mohawky na příští výpravě ?
Tajemné a záhadné Brdy II.