baner

Výprava s Mohulákem od Šingase.

2. března 2009 v 19:09 | Šingas |  Akce kmene Mohawk.
Výprava s Mohulákem
20.2.09 - 22.2.09

Bylo páteční zimní odpoledne a Mohawkové se pomalu scházejí k budově českých drah, aby mohli nasednout na vlak, který je odveze za dobrodružstvím.
Původně to měla být výprava pro současné a zároveň pro "staré" členy kmene Mohawk. Bohužel nikdo z "Vykopávek" nepřišel. A proto se scházíme v takovémto složení : Atana, Kozel, Komb, Kuželka, Jasan, Johánek a Sklíčko. Pán z amplionu nám oznámil, že vlak směrem do Zdic přijíždí na třetí kolej. Když se Mohawkové nasoukali i s boby do vlaku, v motoru mašiny to zachrčelo a jelo se kupředu. Po dlouhé cestě jsme dorazili do Berouna. Pět minut pěší chůze nám trvalo než jsme došli do klubovny. Dále nezbytnou součástí výpravy byl velký nákup dle předem připraveného jídelníčku. Přišlo se z nákupu a přišlo na řadu pořádné kuchtění. K večeří totiž byly strouhankové bobky, kterými se Mohawkové nasytili. Když kolem 21:00 přijel Šingas, tak se rozhlédl po klubovně a když viděl skvělou náladu co panuje v místnosti, sundal batoh a s ostatními se přivítal. Na jednou koutu seděl hlouček Kuželky, Kozla a Jasana s kytarou v ruce a zkoušeli zahrát písničku od skupiny Metalica-Nothing Else Matthers. Na druhé straně místnosti byli Sklíčko s Johánkem, kteří si házeli míčky na terč. Komb si jen tak klidně polehával na lehátku a vypadal při tom bezstarostně. Šingas se navečeřel. Atana nám přečetl úryvek z etapy, která nás čeká. Pak jsme bezstarostně usnuli jako miminka J .
A tana nás kolem osmé hodiny ranní probudil, protože jsme již měli uvařený čaj, nakrájený chléb a zbytky Bobků z večeře. Ovšem byl nadlidský výkon nás dostat z vyhřátých spacáků, ovšem Atana to zvládl na jedničku. Když jsme se nasnídali a umyli nádobí, tak nám Atana sdělil, že náčelník přijede až odpoledne. Tudíž jsme se balila na vycházku za město. Když vstupní dveře za námi zaklapli, vydali jsme se směrem k nádraží, kde jsme odbočili na červenou stezku. Cestou nám dával Atana otázky na body. Za městem jsem prošli železniční most vedoucí přes Berounku, kde jsme se rozhlédli po okolí a pokračovali směrem na Svatý Jan pod Skalou. Všichni jsme byli už natěšeni na to až nasedneme na boby a necháme se unášet gravitační silou z kopce. Cestou se vedou rozmanité rozmluvy z různých kategorií. Konečně zacházíme na lesní cestu do kopce a náhle odbočujeme doleva, když někdo najednou vyřkl skromné přání. Svést se z kopce. Někteří šlapali na kopec a někteří líně postávali na půlce trasy a čekali na jezdce. Pak se ovšem nechali i oni strhnout a běželi do vrchu hledat nějaký sešup, který by sjeli. Když jsme dojezdili, pokračovali jsme cestou kupředu. Popošli jsme dobrých půl kilometrů, když Atana zavelel odbočit vpravo na louku. Tam jsme si zahráli etapu dlouhodobé hry. Rozdělili jsme se na dvě přibližně stejně silná družstva. Označilo se území, které se rozdělilo na poloviny a vysvětlovali se pravidla. Jedna skupina se musí dostat přes druhou skupinu na druhou stranu. Zde exceloval Jasan, který se jako jediný dostal za linii soupeře. Když kluci vyžadovali akci, tak jsme dali pravou nefalšovanou koulovačku. Po koulovačce jsme začali válet sněhové koule, ze kterých jsme chtěli postavit sněhuláka. Ale nebyl to jen tak obyčejný sněhulák. Byl to obrovský sněhulák jménem MOHULÁK. Byla to dřina, postavit takový kolos, ale Mohawkové se spojenými silami to dokázali. Potom jsme popošli dále do lesa, kde jsme se dali do svačiny. Po svačině jsme se vrátili zpátky do klubovny, kde jsme vařili k obědu špagety po Borotínsku. Pak jsme uspořádali turnaj v házení na terč. Mezitím co se mylo nádobí, tak se hrálo na kytaru a čekalo se na náčelníka. Poslední půlhodinu jsme čekali na náčelníka jako socha. Poté co náčelník přišel, tak jsme se odebrali na bazén, kde jsme strávili dvě hodiny plných skotačení ve vodě na tobogánech. Když jsme se večer vrátili zpátky, tak jsme se dali do vaření párku k večeři. Po večeři jsme chvíli zpívali a šli hajat.

N nedělní ráno nám přineslo nových pět centimetrů nového sněhu. Nasnídali jsme se a sbalily jsem si všechny věci do torny, abychom to měli odpoledne již připravené na odjezd. Vzali jsem si pár litrů vody, polívku a další osobní věci a vydali se vlakem na Karlštejn. Když jsme dojeli na zastávku s nápisem Karlštejn, tak jsme se vydali směrem k hradu. Bohužel jsme na vratech Karlštejnu zjistili, že jsou prostory zavřeny, tak jsme se dali na další cestu. Šli jsme kě křižovatce "Lípa u sedmi bratří", z které jsme šli po červené dále. Po kilometru chůze jsme zjistili, že jdeme poněkud špatně, tak jsme pomocí náčelníkovi zkratky vydali objevovat různé lomy. Postupně jsme se dostali na až k lomu "Malá Amerika". Kousek od Ameriky jsme si rozdělali oheň a uvařili oběd. Po udusání ohniště jsme se vydali zpátky do Karlštejna na vlak, se kterým jsme se svezli zpět do Berouna, kde jsme předali klubovnu, jeli domů vláčkem. Mužem výpravy se stal Johanek. Doufám, že příští výpravy budou tak zajímavé a různorodé jako byla ta s Mohulákem.

ŠINGAS

Fotografie z výpravy v galerii.




Tento obrázek je převzatý, z jiného oddílu.
Avšak i Mohawkové mají podobnou činnost.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama