baner

Stavba tábora.

8. března 2009 v 18:57 | Atana |  Tábor na Sosnovci

Tábor na Sosnovci

Pokračování z minula. Třetí

Les nám vrátil pokřik ozvěnou, a my se rozprchli ke svým batožinám, rychle ze sebe svlékly kroje. Při tom nastala nevyhlášená soutěž, kdo dokáže nejlépe složit svůj skautský kroj. Samozřejmě vyhrál Myšáček, jeho maminka je švadlena a Myšáček jí pomáhá skládat ušité věci a prádlo. Má v tom praxi. Jiní bratři, jen tak, aby se neřeklo svůj kroj složily halabala. Boty také odkládáme a naše bosá chodidla si opět začínají zvykat na trávu i tvrdší zem.
A už se točíme okolo svých rádců, naše družina Bobrů nebo část družiny dostala za úkol vykopat latrínu a odpadovou jámu. Taky však budujeme své podsady z prken.
Je jich tu halda. Každá dvojce obyvatel na tom svém stanu pracuje sama.
Samozřejmě pokud bychom si nevěděli rady, tak nám starší pomůžou. Ostatní družiny jsou na tom podobně. Staví své stany a při tom budují další potřebné stavby. Ostříži dostali za úkol postavit kuchyni a sklípek, Netopýři zase bránu a loupou stožár na vlajku.
Dlouhý tenký kmen na stožár nám věnoval pan nadlesní Růžička. A s pomocí pana hajného Chvojky jej roveři pokáceli, oklestily a dopravily do tábora. Za to odpracujeme v polesí nějakou tu brigádu. Tak jako v loni.
Já jsem se přihlásil jako první na kopání latríny, je tu i se mnou Zdeněček, budeme spolu bydlet ve stanu. V kopání se střídáme. Půda je zde písčitá a občas i kamenitá. Latrína bude v houští. Sluníčko už od rána řádně pere. Každou chvilku se musíme napít, abychom neměli úžeh. Zdeněček je o rok mladší a taky slabší. Občas mu to s krumpáčem nejde a tak většinou to co nakopu, vyhazuje z jámy lopatou. Kopeme již hodinku, máme asi tak půlku hotovou. Jednou Myšáček lezl z latríny uklouzla mu noha a on tam spadl po zádech, chvilku ležel s rukama a nohama ve vzduchu a smál se na celé kolo. Jindy mně při kopání začala otravovat Vosa. Sotva jsem ji odehnal a vzal opět krumpáč už tu byla zase, to se chvilku opakovalo. I veverku jsme viděli. Z tábořiště se po celou dobu ozýval hlahol, tlukot kladívek i zvuk pily.
Najednou zazněl velmi známý signál v Morseovce - TÁTY - Balíme nářadí a rychle běžíme do tábora. Vždyť do třinácti sekund musíme být u Vůdce.
Na třetí hodinu odpolední je vyhlášena přestávka a pozdní oběd. Ten nám uvařili Kamzíci Ťuhýk a Cvíral. Máme Guláš s chlebem a čaj. Je to ňamka. Od zítřka vaříme sami.
Kamzíci zase pojedou dál, jejich prázdninová roverská pouť pokračuje. Při jídle jsme si všimli, že i podsady těch z nás, kteří pracují na něčem jiném, jsou budovány. To opět naši Kamzíci. Je po jídle, chvilku odpočíváme ve stínu lesa a potom Baghýra chválí naše snažení. Jako velkou odměnu nám říká : Vezměte si plavky a de se do vody. Sborové hurá zaznělo loukou a les vrátil ozvěnu. Někteří z nás plavky nenašli nebo je mají hodně hluboko v batohu. Tak se koupat budou nahatí. Nám klukům to nevadí, jen aby u rybníka nebyli holky, říkají nahlas ti, co plavky nemají. Cestou k rybníku šlápl Pírko bosou nohou na vosu, začal hned vřískat a brečet. Mně by to nevadilo, ale pírko je vlče a taky tak trochu mazánek svojí maminky. Na táboře je poprvé. Pomalu si zvyká chodit bos a mnoho věcí je pro něj nových.
Za chvilku už jen pofňukává a kulhá. Baghýra ho utišil a potěšil. Voda, rybník, kluci no to je vám věc.
Pokračování příště.

Naše nové celokovové Slibové odznaky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama