close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
baner

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Odkaz

14. dubna 2020 v 15:23 | Atana |  Skauting

http://atana.unas.cz/


Zde na mém webu, najdete vše ostatní.

Atana
 

Michael

14. dubna 2020 v 15:20 | Atana |  Skauting

Na hradě.

Kluci se rozcházejí na různé strany, podle toho kde v hradu mají hledat. Občas blikne svítilna nebo pruh světla ozáří starou zeď. Zůstal jsem na chvilku stát a zkoumal svůj plánek, Jessi stál opodál a rozmýšlel, zda jít dál, nebo to vzdát. Přišel jsem k němu a povídám. Jessi to zvládneš, tady na hradě stejně nebudeš sám, vždycky asi někoho potkáš a uvidíš i světla baterek. A když tak stačí zavolat. Jessi se tedy odhodlal jít hledat svůj poklad.
Můj plánek mě zavedl do hradní věže, kde je i vchod do sklepení. A tam jsem měl jít. Dolu vedlo kluzké schodiště a zezdola nahoru se tlačil studený vzduch, zatuchlina a občas i nějaký ten Komár. Trochu jsem si svítil, ale ne moc. Aby si moje oči nepřivykli na světlo. Najednou mi podklouzla noha a já si sednul na zadek, tedy spadl jsem na zadek a hned jsem sjel až dolu jak po klouzačce. Dopadl jsem na tvrdou oslizlou zem a zadek mě bolel. Naštěstí se mi nic jiného nestalo. I svítilnu jsem z ruky nepustil.
Postavil jsem se a pomalými kroky jsem prohlížel sklepení hradní věže. Chtěl jsem se podívat do plánku, ale ten jsem ztratil při tom pádu. Šel jsem jej hledat, asi byl někde na schodech, po kterých se teď nahoru skoro nedalo jít, jak byli kluzké a sešlapané do šikma a do klouzačky.
Tak jsem to všelijak zkoušel, až se mi dařilo postupovat pomalu nahoru.
Plánek jsem našel, a měl jsem tak radost. Dolu jsem sjel po té hradní klouzačce. Moje oblečení bude asi hodně špinavé, ale ve tmě to není vidět. Podle plánku mám jít druhou chodbou od schodů vlevo. Tam by měl být můj poklad. Taky, že byl.
Na takovém kameni a uprostřed tůňky kam pořád kapala a přitékala voda. Ta pak tekla pod jednu zeď. Ten kámen byl jen tři metry od břehu tůně, ale jak se k němu dostat. Nikde, nic nebylo co by šlo použít, nikde nebylo ani vidět jak se na ten kámen ten dopis dostal.
Posvítil jsem do vody a na dně byli vidět šlápoty, zřetelně tam a zpět někdo šel bos. A tam voda je čistá, že těžko odhaduji jak je hluboká. Lehl jsem si na břicho a zkusil rukou sáhnout na dno, nedosáhl jsem. Svítilnu jsem postavil, tedy položil tak, aby svítila rovnou na kámen s dopisem.
Radši jsem se svlékl do naha, co kdyby ta voda byla hlubší a já musel plavat.
Tak jsem do tůně opatrně vlezl, voda začala ledově útočit na moje tělo, ale nemohl jsem vylézt a vzdát to. Nakonec tůň byla hluboká jen nad pas. Takže jsem nemusel plavat. Ke kameni se dno zvedalo a u kamene jsem stál ve vodě jen po kotníky. Svítilna sem moc nedosvítila a tak beru dopis a vracím se vodou zpět. Podařilo se mi v pohodě vylézt, ale oblékat se mokrý do suchých šatů se mi nechtělo. Tak jsem v tom sklepě cvičil, běhal a snažil se jednak uschnout a jednak zahřát, to jak se do mě dala zima. Nakonec jsem se jakž takž osušil a oblékl. Bylo mi hned teplo. Teď byl čas otevřít dopis. Stálo v něm.:
"Náš bratře Michaeli, prokázal jsi odvahu získat dopis. Blahopřejeme. Tvým dalším úkolem je najít zbývající bratry a společně se vrátit do srubu u hradu."
A to je jako vše? Ptal jsem se sám sebe a byl jsem trochu zklamaný. Tak já si natluču na schodech zadek, tady se koupu nahatý v ledové vodě a nakonec je to jen Blahopřání?
Ale, i tak to bylo super dobrodružství, které bych doma nezažil. Vracím se ke schodům a vyvstává otázka jak na denní světlo, tedy na noční světlo.
Schody kloužou, je tu však ve výšce asi tak čtyř metrů okno, kterým bych se mohl dostat ven. K oknu vede jakoby cesta z vypadaných kamenů. Je i čeho se držet. Svítím do okna a zvažuji, jestli bude lepší občas padat na schodech, nebo spadnout na kameny z lezení do okna.
Když jsem tak svítil do toho okna, objevili se vněm hlavy kluků. Měl jsem radost, asi mě hledají.
"Halóó, kdo je dole.?" Ozvalo se, tak jsem se ozval a řekl jim, že cesta ven je trochu komplikovaná. Kluci se radili, podle hlasů jich tam bylo víc než dva a vymysleli, že mi dolu po schodech spustí svázané uzlovačky a pak mě po nich vytáhnou.
Pak na schodech zarachotil kámen a na něm byl konec uzlovačky. Uvázal jsem si kolem těla dračí smyčku a zavolal na kluky, že jdu nahoru. Opravdu to moc pomohlo, kdykoliv jsem upadl, kluci mě drželi a já nesjel dolu po schodech.
Po chvilce snažení jsme se shledali. Radostí jsme se plácali po ramenou a kluci chtěli vyprávět co, že jsem dole dělal. Tak jsem jim to řekl. Oni mě zase řekli o svých místech, kde měli své dopisy. Také to někteří neměli jednoduché. Mezi chlapci byl už taky Jessi, i on byl nadšený a strach ten mu prý zmizel, když opravdu všude slyšel hlasy bratrů a viděl občas světlo svítilen. Jeho dopis byl nad hradním příkopem, na kmenu padlého stromu, asi dva metry vysoko a musel si pro něj dojít po tom kmenu. Tedy pak se přiznal, že na něm seděl a tak se pro něj dostal.
Do srubu, jsme se vrátili před půlnocí. Ve světle jsme byli opravdu hodně špinavý, tedy někdo víc, jako já, a někdo míň. Jak jsme zjistili, srub měl ještě jedno tajemství, koupelnu s možností ohřát vodu a vysprchovat se. Naši vůdcové to před námi tajili. A napřed nám řekli, že se půjdeme vykoupat do potoka. Nám se do ledové vody nechtělo a trochu jsme protestovali. Pak se nás zeptali, zda-li by nám nevadila na koupání teplá voda ve sprše. My jsme se smáli, že kde by se tady vzala teplá voda a sprcha. No, smát jsme se přestali ve chvíli, když nám to tajemství srubu ukázali. Byli jsme nadšení. Z potoka vedla odbočka do srubu a když se někde na potoce uvolnila přehrádka pro odbočku, tekla voda do srubu a zpět do potoka. Takže bylo vody dost. Ohřívala se ve velkém kotli. Do sudu nad sprchou se pumpovala, ruční pumpou. Prostě skvěle vymyšlené. Celkem nás bylo dvacet, takže jsme se sprchovali po dvou, aby to bylo rychlé. Tohle až budu doma vyprávět, tak mi to nebudou věřit a kluci ve škole budou závidět.

Bederky

13. listopadu 2019 v 14:20 | Atana |  Různé zajímavosti.

Bederky. / Indian loincloth.

Bederka - indiánský oblek:

Bederka je jednoduchý indiánský oblek, v kterém se lze pohybovat od rána do večera na táboře. Bederka plně nahrazuje spodní prádlo - trenýrky, slipy. Základní typ bederek tvoří dlouhý pruh plátna, který se protáhne mezi nohama, provleče se po obou stranách pod opaskem, přes který pak volně splývají konce této látky dolů ke kolenům. Bederka tedy kryje pohlaví jejího nositele v kombinaci poněkud odvážněji pojatých slipů - to je ta část z pruhu látky, která je provlečená mezi nohama - a zároveň indiánských "trenýrek", což jsou ty volné konce splývající v předu a v zadu z opasku dolů.

Kopie - (Co budu potřebovat na letní tábor 3)
Rozměry použitého pruhu plátna pak přímo určují to, jak taková bederka bude na těle vypadat. Volné konce bederky mohou být úzké nebo široké, krátké nebo dlouhé, mohou mít i různé tvary. Délka bederky odpovídá přibližně délce od prstů na noze po prsa nebo bradu budoucího nositele konkrétní bederky, někdo však udává tuto délku i jako šířku rozpažených rukou od prstů k prstům. Délka tohoto plátna se může nezasvěceným lidem zdát až přehnaně dlouhá, ovšem po obléknutí do bederky se tato délka rozděluje mezi slipovou část bederky a oba volné splývající konce.
Šířka tohoto pruhu bývá obyčejně kolem 15 - 25 cm. Jsou ale i lidé, kteří raději nosí bederky s velmi úzkým pruhem, jiní je nosí naopak velmi široké.

Pro chlapce do 10 let je optimální šířka bederky 12 - 15cm, pro mladší jinochy (kolem 13 - 14 let) 17 - 19cm a pro dospívající jinochy (15 - 17 let) 20 - 23cm. U dospělých nositelů bederek se doporučená šířka bederky uvádí jen velmi obtížně, za ideálních okolností by však podle mého názoru měla vycházet z parametrů šířky bederek dospívajících jinochů + maximálně 3cm.

Javor z Shawnee v Bederce

Bojovník Javor při hře MUH - MOHWA, bojovníci před indiánskou saunou. Fotografie z letního tábora Mohawků a kmene Shawnee.

Otázky a odpovědi :

Z jakého materiálu ji lze vyrobit ? Plátno, Fleec, plavkovina, teplákovina, bavlna, nebo jakýkoliv pohodlně se nosící. Kde se dá všude nosit ? Bederka se dá překvapivě nosit úplně všude tam, kde nevadí ani plavky, trenýrky a podobně. Hodně záleží na tom, jak ta bederka vypadá.

A pro letošní táKopie - (Co budu potřebovat na letní tábor 4)bor si jich vyrob několik.









Bederke. / Indian loincloth.

Bederke - Indian suit:
Bederke is simple Indian suit, in which you can move from morning to night in the camp.
Bederke fully replaces underwear - boxers, briefs.
Basic type bederek form a long strip of linen that between the legs, shall pass through both sides under his belt, through which then coalesce free end of this substance down to the knees. Bederke therefore covers gender of the wearer in combination with somewhat more boldly conceived briefs - that's the part of a strip of fabric that is threaded between the legs - while Indian "shorts," which are those loose ends flowing in front and in the back of the belt down.
The dimensions of the canvas strip then directly determine how such Bederke will appear on the body. Risers Bederke may be narrow or wide, short or long, may have different shapes.

Bederke length corresponds approximately to the length from the toes up to his chest or chin future wearer specific Bederke, but someone gives this length and width as our arms from the fingertips to the toes. The length of the canvas to the uninitiated people may seem overly long, but after donning Bederke to this length divides between the panty portion Bederke and two free flowing end.

The width of the strip is usually about 15 to 25 cm. But there are also people who prefer to wear Bederke with a very narrow band, and others wear them but very wide.
For a boy to 10 years is optimal width Bederke 12-15 cm, for younger young men (around 13-14 years)
17-19 cm and adolescent young men (15-17 years) from 20 to 23 cm. For adult wearers bederek the recommended width Bederke states is very difficult under ideal circumstances, however, in my opinion, should be based on the parameters width bederek adolescent youths up to + 3cm.

Questions and Answers :
From what material it can produce? Cloth, fleece, plavkovina, tracksuit cotton, or whatever is comfortable wearing.
Where you can wear everywhere? Bederke can be surprisingly worn everywhere where they can not even swimsuits, shorts and so on. Much depends on how one looks Bederke. And for this year's camp production of several of them.

Více fotografií najdete na webovém portálu RAJčE.
More photos can be found on the web portal tomatoes.

http://www.atana.rajce.idnes.cz/Indiansky_odev_-_bederky./


Další články


Kam dál

Reklama